EKVÁDOR

Ekvádor je megadiverzní země s 17,6 milióny obyvatel, která leží v rovníkovém pásmu na severozápadě Jižní Ameriky. Sousedí s Kolumbii a Peru, a rozkládá se na území podobném Itálii nebo Polsku, což ji řadí mezi země s nejmenší rozlohou, ale zároveň s největší hustotou zalidnění Jižní Ameriky. Menší rozloha je velmi důležitou výhodou pro poznání země v kratším čase ve srovnání s jejími sousedy. Tato rozmanitost se projevuje výjimečným způsobem ve všech aspektech, jako je obyvatelstvo, kultura, gastronomie, geografie, podnebí, přírodní zdroje, fauna a flóra, ale bohužel také v socioekonomické oblasti, což je v Latinské Americe velmi časté. Hlavními exportními produkty Ekvádoru jsou ropa a ropné deriváty, které stále tvoří přibližně 25 % celkového vývozu. Kromě ropy jsou hlavními vývozními komoditami banány, krevety, čerstvé květiny, kakao a tuňák. Ekvádor je považován za zemi s vysokým stupněm lidského rozvoje (HDI, 2020), je sedmou největší ekonomikou v Latinské Americe v absolutních číslech a třináctou největší v regionu v přepočtu na obyvatele, s výjimkou Karibiku. Cestovní ruch tvoří 2 % HDP a v posledních desetiletích výrazně roste. Země má vynikající silniční infrastrukturu a letecké spojení s hlavními turistickými destinacemi. Její hlavní atrakcí jsou mezinárodně proslulé Galapážské ostrovy. V Ekvádoru se nachází také dvě památky světového kulturního dědictví: hlavní město Quito, které bylo jako jedno z prvních měst na světě zapsáno v roce 1978 na seznam světového dědictví UNESCO pro své největší a nejzachovalejší historické centrum v Latinské Americe, a město Cuenca, nazývané také ekvádorské Atény, které se na seznam dostalo v roce 1999. Ekvádor existuje jako samostatná republika od roku 1830, dříve byl součástí Velké Kolumbie

(1822-1830), která vznikla teprve po získání nezávislosti na Španělsku. Je to prezidentská a demokratická republika bez přerušení od roku 1979. Diplomatické vztahy s Českou republikou (Československem) udržuje od roku 1926. Tyto vztahy historicky procházely pravidelnými vzestupy a pády. Obě země udržovaly vzájemné diplomatické zastoupení až do roku 1992, od té doby bylo zastoupení pouze na úrovni honorárních konzulátů. Nicméně Ekvádor neměl žádné zastoupení v České republice od roku 2004 až do znovuotevření honorárního konzulátu v roce 2020.

KONZUL

Ing. Roberto Bartuš mladší (nar. 1971 v Praze) je ekvádorský podnikatel s českými kořeny.

Vystudoval magisterský obor mezinárodní ekonomické vztahy (VŠE) a hovoří plynně čtyřmi jazyky. Jeho vztah k České republice se datuje od dob jeho dědečka Roberta Bartuše (1911- 1987), československého krajana, naturalizovaného Ekvádorce, který byl ve 30. letech 20. století obchodníkem i propagátorem česko-ekvádorských vztahů. Robert Bartuš byl zakladatelem první organizace Čechů v Ekvádoru, která přijala v době německé okupace desítky krajanů, především židovského původu, jimž aktivně pomáhal při integraci do ekvádorské společnosti. Navíc se mu díky jeho úsilí na nejvyšší vládní úrovni podařilo dosáhnout toho, že dluh Ekvádoru vůči Československu za dovoz zboží nebyl předán pod německou kontrolu, ale pod kontrolu československé exilové vlády v čele s prezidentem Benešem. Koncem roku 1980 udělila  ekvádorská vláda Robertu Bartušovi jako prvnímu Čechovi za celoživotní práci nejvyšší státní vyznamenání „Národní řád za zásluhy o Ekvádor“.

JUDr. Roberto Bartuš starší (1937-2012), Robertův syn, byl rovněž ekvádorsko-českým diplomatem v Československu a dalších zemích bývalého komunistického bloku. Během jeho pobytu v Československu došlo k několika obchodním sblížením mezi oběma zeměmi a v Praze se konala výstava slavného ekvádorského malíře Osvalda Guayasamína.

Roberto Bartuš ml. dnes usiluje o sblížení České republiky s Ekvádorem po desetiletích stagnace vzájemných vztahů od roku 2020, kdy byl jmenovány Honorárním konzulem Ekvádoru v Praze, po 16leté absenci ekvádorských úřadů v České republice.